Poslední umělec - půl století se štětcem v ruce
Již více než půl století štětec v mé ruce, dotýkající se plátna nebo papíru, přemýšlí o světě, který vytvářím.
Na začátku to byl svět dítěte, poznávání, zcela spontánní, bez znalostí a zkušeností. Dojmy z prvních uměleckých experimentů vedly k nejasné touze naučit se tomuto fascinujícímu řemeslu - přenášet svět na platno. Naivní představa.Režim mě cíleně a pečlivě dlouhou dobu učil jen socrealismus, správnou perspektivu, kompozici obrazu a též realistickému přenosu prostředí, čímž mi postupně vymazával z hlavy svět dítěte ve snaze nahradit ho šablonami, které lze snadno pochopit. Taková nádherná cesta do slepé uličky. Souběžně jsem studoval hudbu a jen hudba později mi pomohla nehodit štětce do rohu. Klasická hudba mi pomohla v harmonii barev a jazz v improvizaci s formou. Zbývalo jen najít jazyk. Trvalo to asi 20 let.
Hudba pomohla zapomenout na kánony a šablony, propojila svět dětství s pocity dospělého člověka a touhou zprostředkovat jednoduchou pravdu... Obraz - neni na 5 minut, obraz visí na zdi, s nim se žije, obraz pomáhá žít, vzbuzuje pouze pozitivní emoce. A pak.. Ocitnul jsem se zadní straně plátna. Když jsem bydlel v Evropě, udělal jsem jeden experiment - začal jsem prodávat obrazy s podmínkou, že kupující může v průběhu týdne vrátit obraz a vzít si peníze. Žádný obraz se nevrátil.
Stojím tam tak za plátnem a z každého obrazu mluvím s vámi. Zdali úspěšně nebo ne - nemůžu posoudit. Je to můj jazyk a pokaždé, když maluji obraz, je to jako naposledy. Toto se děje již mnoho let.
- Anatoli Gostev (1946 - 2022)
Nezbývá mi hodně života, tak je pro mě velmi důležité, aby ti, pro kteří maluji, viděli, že jim dávám ze sebe všechno co mám. Mám rád umění a rád maluji obrazy. Pravděpodobně jsem se pro toto narodil.
Na práhu zapomnění a prázdnoty.
Nadechněte se tvorbou posledního umělce. Proč posledního? Nelepí snad váš současný svět banány na zeď a konzervují žraloky pod sklo, předstírajíc, že to je umění? Na práhu zapomnění a prázdnoty dejte si naposledy vůně barev posledního umělce. Možná že krása jeho malb zachrání – pokud ne svět, tak alespoň ty, kteří krásu hledají. Já, zakladatel FABER VISUM, jsem měl štěstí: byl jsem zachráněn již svým prvním nádechem na této zvláštní planetě – narodil jsem se a vyrostl uprostřed vůně barev, v rodině mého velkého otce, posledního umělce, alespoň pro mne.
Obraz je silným a elegantním nástrojem ovlivňujícím náladu, emoce a duši člověka. Je to unikátní kategorie předmětů, protože jsou zároveň viditelné jak samy o sobě, tak jako něco úplně jiného než pouhý plátno, na kterém jsou namalovány.
Obraz je výloha umělce. Každý může vidět výlohu a můžete také projít kolem ní, ale pokud vás náhodou přitáhne, můžete se zastavit a vejít dovnitř. Uvnitř je duše umělce a vy můžete pochopit jeho poselství k vám.
Umění vždy nosí instinktivní charakter. Vše začíná inspirací. Inspirací pro vytvoření uměleckého díla lze považovat pokus o pochopení emocí směřujících k objektu nebo tématu, ať už fiktivnímu či reálnému. Téma, které projde přes hranol emocí, se na plátně formuje v něco hmatatelného, co komunikuje s divákem univerzálním jazykem pocitů.
Uvidět nebo vymyslet příběh a zachytit ho – to je nejjednodušší, ale zároveň povrchnější cesta. Existuje jiná cesta… Analýza toho, co jsem viděl dříve, co se uložilo a zůstalo v paměti. Poté přichází rozhodnutí – pro co to všechno je a bude to zajímat i ostatní. A nakonec to HLAVNÍ – bude možné s tím žít?
Když začínám malbu, nevím, kdy ji dokončím: za měsíc, za rok – možná nikdy... Musím umět obraz „vytrpět“. A pak začíná malba, a každý tah štětce, který ještě nedokážu uchopit, způsobuje tolik bolesti, že ztrácím hlavu. A pracuji na něm týdny a měsíce, abych dosáhl výsledku.
Malba je podobná jazzu. Hudebník vezme jednoduchou melodii a improvizuje na její téma, přidává nové tóny a nuance, a pokud to udělá dobře, jsme ochotni poslouchat jeho interpretaci neustále, vždy objevujeme nové detaily. Malování je jazz.
Dobrý jazz spočívá na několika málo melodiích (v malbě těmito melodiemi jsou krajina, zátiší, portrét a náš každodenní život). Jazz je tak neuvěřitelně krásný, protože dovoluje svobodně tvarovat jednoduchou melodii v něco nového a tímto způsobem předává celé spektrum lidských emocí, stejně jako obraz..
gostev.org Biography Articles Gallery in pdf
Anatoli Gostev (1946 - 2022) od roku 1997 žil v západní Europe. Jeho mistrovská díla moderního umění se nacházejí v četných soukromých sbírkách v Německu, Polsku, České Republice, Velké Británii, USA, Itálii, Švédsku a Švýcarsku. Obrazy, biografie a články jsou prezentovány na stránce dynastie Gostev's a taky na autorské stránce umělce.
